Prohlédněte si málo známé architektonické skvosty Česka

Prohlédněte si málo známé architektonické skvosty Česka
Diamant ghetta Synagoga Boskovice, ul. Antonína Trapla (okres Blansko) neznámý stavitel, 1698  V Boskovicích existovalo jedno z našich nejstarších a největších ghett, zmiňované již k roku 1408. Počet židovských obyvatel dosáhl maxima v roce 1875, kdy zde bylo ve 130 domech registrováno 2 018 osob, tehdy 35 % obyvatel města. Součástí ghetta byly dvě synagogy, tři brány a při severozápadním úpatí hradního kopce židovský hřbitov (třetí největší u nás). V 60. až 80. letech 20. století došlo k plošné demolici bývalého židovského města, přesto zde zůstala zachována řada domů od pozdně gotických k renesančním, barokním a empírovým. Nejvýznamnější stavbou ghetta byla synagóga maior (tzn. větší).  Mimořádná hodnota synagogy, a to i v evropském kontextu, spočívá v bohaté výmalbě interiéru s dekorativními barokními motivy a v zachování původní schránky na tóru ( aron ha-kodeš ) a řečniště ( almemor ) s tepanou mříží.
Štíhlost s routovým hrotem Černá věž Drahanovice (okres Olomouc) neznámý autor, 1567 Gotické tvrze, které postupně ztratily původní obrannou funkci, tvořily svého času významnou součást obytného fondu drobné místní šlechty. Typologicky představují řadu dispozičních variant, soustředěných většinou kolem ústřední věže. Následný vývoj a rozvoj pohodlnějšího bydlení je často odsoudil do role provizorních zemědělských objektů a mnoho středověkých sídel tak zaniklo. To byl též osud tvrze v Drahanovicích u Náměště na Hané - roku 1805 byla zbourána a zůstala jen Černá věž jako zajímavá památka - po poslední zásadní úpravě v roce 1850 s romanticky řešenou routovou střechou (tj. z kosočtverečných ploch složené).
Výtvarné napětí Vodní elektrárna Háj (součást obce Třeština, místní části Mohelnice; okres Šumperk) Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek, 1921-1922  Starodávný mlýn s pilou při umělém náhonu na levém břehu řeky Moravy patřil po generace rodině Plhákových. Hubert Plhák, osvícený hospodář a průkopník nových výrobních postupů a technologií, se v roce 1894 rozhodl využít pro svoje podnikání elektromotory napájené ze dvou dynam poháněných vodním kolem. Po různých experimentech založil v roce 1901 „První moravskou zemědělskou elektrárnu s.r.o. v Hajském mlýně u Mohelnice". Tato soukromá elektrárna, nejstarší na území Rakousko-Uherska, poháněla výrobní zařízení a s velkými ztrátami dodávala proud i do místní sítě. Nový hospodář, syn Karel Plhák, se rozhodl postavit na místě starého mlýna novostavbu vodní elektrárny. Její projekt dodali v roce 1921 na doporučení Jana Kotěry čerství absolventi jeho Mistrovské školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze Bohuslav Fuchs a Josef Štěpánek. Po čtrnácti měsících byla elektrárna dokončena a v roce 1922 uvedena do provozu.
Dočasnost socialistické věčnosti Kašna Hoch s rybou Havířov-Město, za kulturním domem Radost (okres Karviná) Jiří Kemr, 1959  V souvislosti s poválečnou orientací československé výroby na těžký průmysl bylo politickými orgány rozhodnuto spojit dvě hornická sídliště Šumbark a Dolní Bludovice v nové město. Na jeho název byla vypsána soutěž, do které dva tisíce občanů přispěly nejrůznějšími bizarními názvy, jimiž vyjadřovaly budovatelské nadšení doby dvouletek a pětiletek. Nakonec vyhrál vcelku umírněný Havířov, ale mohl to být také Gottwaldův Horníkov, Šachtín, Zápotocký Grad, Čestprácov, Kombajnov, Soroděbud (Socialistická rolnická-dělnická budoucnost), Šťastnov, Ostravský Mírumilov, Železnouhlířov aj. Základem byl přehledný městotvorný urbanismus s akcentem na hlavní třídu a ústřední náměstí s radnicí.  Město bylo stavěno klasickou zděnou technologií a od počátku se zdůrazňovala i velkoryse pojatá občanská vybavenost a rozsáhlá veřejná zeleň. Hlavní stavební etapa byla dokončena v roce 1959, kdy také vznikla u kina Radost (od architekta Otakara Janovce - Stavoprojekt Tábor) fontána s šamotovou figurou chlapce z dílny keramika a sochaře Jiřího Kemra.
Foto: Pavel Frič / TITANIC
Věra Tůmová
8. 2. 2013 1:00

Kaple, náves, kašna, krematorium, včelín, ale i středověká obranná věž, větrný mlýn či malá vodní elektrárna. Jde sice o převážně drobné stavby, ale představují umělecké perly se zvláštním příběhem. Do 30. června je přiblíží výstava v Národním technickém muzeu v Praze a podrobně pak publikace nakladatelství Titanic s názvem Drobné perly české architektury.

 

Právě se děje

Další zprávy